Postřehy Pavla Seidla - květen 2010

Senzační vítězství našich hokejistů v Německu (23. 5.) – souhlasím s názorem, že týmový duch našich reprezentantů v druhé části Mistrovství světa notně chytal za srdce. Ač Jaromír Jágr a Tomáš Vokoun tvrdili, že za úspěchem stojí všichni z týmu, pro mne osobně jsou právě oni skutečnými režiséry pohádkového vítězství.

Konec sporu o katedrálu sv.Víta (24. 5.) – podepsáním Dohody o vzájemném spravování katedrály českým státem a katolickou církví skončily nesmyslné letité spory, které zbytečně dělaly špatné jméno církvi v naší zemi. Rozumná a také logická dohoda mne těší, a věřím, že arcibiskup Dominik Duka dokáže během svého působení na pražském arcibiskupském stolci ještě mnohem víc. Během svého působení na biskupství v Hradci Králové přesvědčil, že má schopnosti ostříleného diplomata.

Předvolební duel Paroubek – Nečas (27 5.) – vyvolal ve mně dojem, že spolu soupeří dva „vševědové“ či „všeználkové“, kterým není v životě nic cizí, a na vše hned znají odpověď. Přiznám se, že jsem od obou čekal, že během duelu každý aspoň jednou přizná, že něčemu nerozumí nebo zatím na položenou otázku nezná odpověď. Bylo by to nejen pravdivé, ale také oslovující.

Volby do Parlamentu ČR (28. – 29. 5.) – voliči svým hlasováním dali dostatečně najevo, že chtějí na naší české politické scéně něco nového než museli zakoušet v posledních letech. Velké strany mnoho hlasů ztratily, malé z parlamentních lavic vypadly úplně. Nástup nových stran TOP 09 a Věci veřejné je pro část naší veřejnosti jakousi nadějí na renesanci politické kultury. Klíčovou otázkou nadále zůstává, jestli v naší zemi existuje solidní pravicové seskupení, které je schopno zodpovědné, cílevědomé spolupráce bez žabomyších válek a pletich. V každém případě bylo pozoruhodné kroužkování kandidátů na takzvaných nevolitelných místech na konci kandidátní listiny. Za to si voliči zaslouží obdiv.

Noc kostelů ve farnosti (28. - 29. 5.) – z této akce jsem měl dobrý pocit, především radost z návštěvníků kostela. Moje vřelé díky proto právem míří spolupracovníkům při zajišťování celé akce v naší farnosti: Jendovi Pospíchalovi za jeho zajímavou a velmi dobře připravenou průvodcovskou službu, ing. Lukáši Dvořáčkovi za bezchybný varhanní doprovod, paní Dagmar Jeřábkové za působivý sólový zpěv v kostele sv.Voršily v Chlumci nad Cidlinou. Děkuji paní Evě Huškové za obětavou organizaci zmíněné akce v kostele sv.Václava ve Staré Vodě. Vděčnost si v neposlední řadě zaslouží také paní Lenka Leiblová, která byla mnou pověřena řízením a propagací Noci kostelů ve farnosti, a Honza Krátký za vyhotovení plakátů a pozvánek.

Moudro o vedení druhých – nedávno se mi dostala do ruky pozoruhodná knížečka od Briana Cavanaugha „Kolik váží sněhová vločka“. V ní bylo kromě stovky různých příběhů také zachyceno staré čínské přísloví o vůdcovství. Říká:             

  • „Ten, kdo ví a neví, že ví – ten spí, vzbuď ho.
  • Ten, kdo neví a neví, že neví – to je hlupák, střez se ho.
  • Ten, kdo neví a ví, že neví – to je dítě, uč ho.
  • Ten, kdo ví a ví, že ví – to je vůdce, následuj ho.“