Postřehy Pavla Seidla - březen 2015

Bít, či nebít? - To je otázka, kterou si klade mnoho rodičů. Do debaty se zapojil i papež František, podle kterého může mít fyzický trest výchovný efekt a vést k respektu k rodičům. Odborníci s ním ale vesměs nesouhlasí. Že není prospěšné děti řezat jako žito je dnes většině rodičů jasné. Ale pomůže občasná facka, plácnutí přes prsty nebo pár na zadek? Papež František se nedávno ve Vatikánu rozhovořil o roli otce a vyslovil se i v tom smyslu, že občasný tělesný trest je v pořádku. „Jednou jsem zaslechl otce, jak vypráví, že občas musí svým dětem naplácat, ale nikdy ne do obličeje, aby je neponížil. Jak krásné. Má smysl pro důstojnost. Spravedlivě je potrestá a uzavře to,“ prohlásila hlava katolické církve podle britského deníku Guardian. Po zveřejnění jeho slov se ihned vynořilo velké množství kritických názorů odsuzující obhajobu jakékoliv formy násilí na dětech.

Ale je rozdíl mezi násilím na dětech a jejich vedením. Výchovný smysl tělesného trestu spočívá v tom, že rodič dítě fyzicky potrestá výjimečně a v závažných situacích, vysvětlí mu, proč tentokrát je tento trest na místě a netrestá v afektu. Nepoužívá k trestu jiného nástroje než ruku a společně s dalšími výchovnými prostředky tak dítě zažívá lásku rodičů, učí se od nich slovem i prožitkem správnému jednání… Násilím na dětech se nazývá situace, kdy rodič bije dítě, protože má vztek a na někom se vybít chce. Rodič, kterému k tělesnému trestu nestačí ruka (použije pásek, vařečku apod.) je přesně ten, o kom platí, že uplatňuje násilí na dítěti. Násilí má za následek zatvrzelost dítěte nebo schopnost „umět v tom chodit“. Výsledkem výchovného tělesného trestu je dítě, které si víc a lépe uvědomuje, co je správné a co ne.

Není rada jako rada – Nedávno jsem se před budovou Biskupství v Hradci Králové potkal s kolegou, s knězem z Přelouče. Ptal se mne, kam nám namířeno. Odpověděl jsem mu, že jdu na Kněžskou radu (poradní sbor biskupa). On mi hned vtipně opáčil: „Já jdu také na biskupství, ale na babskou radu.“ Myslel tím, poradit se s jednou účetní. J

Selhání hlavy – možná i tak by se dala pojmenovat nedávná tragédie v Uherském Brodě, kde třiašedesátiletý muž postřílel v restauraci Družba osm lidí. Policie s ním poté nějakou dobu vyjednávala, ale nakonec se rozhodla vniknout do objektu. Útočník se v té chvíli zastřelil. Starosta Uherského Brodu i další dotazovaní lidé sdělili, že šlo o psychicky labilního muže… - Jeden frustrovaný člověk dojde k názoru, že jeho život nemá smysl, ale že má smysl si to vypořádat s lidmi. Selhání hlavy jednoho člověka tak stojí život osm dalších lidí. Kolik takových frustrovaných lidí asi běhá po světě…?

Střípky z mých meditací

  • Jak je důležité si denně hlídat svoji věrohodnost a živit ji pokorným postojem a drobnými skutky sloužící lásky.
  • Trpělivost s Bohem: to je víra. Trpělivost se sebou: to je naděje. Trpělivost s bližním: to je láska.
  • Velkých vítězství v životě lze dosáhnout pevnou vůlí, těch větších obětavou láskou a těch největších neustálou trpělivostí.
  • Na každém člověku je vždy obdivuhodné, když si zachová upřímnost, je tolerantní k názorům druhých a je připraven kdykoliv potřebným pomoci.
  • To, že mne někdo přehlíží nebo pomlouvá, nemusí být ke škodě. Je to pro mě škola, abych se podobného jednání vůči druhým vyvaroval a udělal další důležitý krok na cestě pokory.

Míň je víc – To je česká verze úspěšné zábavné britské kvízové show Pointless. Soutěžící se snaží získat co nejméně bodů tím, že se noří do hlubin svého všeobecného přehledu, aby vyrukovali s odpověďmi, o nichž se domnívají, že nikoho jiného nemohou napadnout. V této soutěži jde o uplatnění vědomostí, ale současně také jde o to vyvarovat se těch informací, které jsou všeobecně známé. Tedy nejít příliš s davem. – Občas sleduji tuto televizní soutěž a během ní mi dochází, jak je také pravdivé přísloví: Někdy méně je více! Souhlasím s tím, že je dobře, abych v životě poznal to, co je méně známé, ale jedině proto, abych to byl schopen předat dál!

Velikonoce - Přicházejí Velikonoce, pro někoho svátky jara, pro děti pomlázka, pro jiné zpestření všedního života. Já se raduji z liturgie Veliké noci, během které se mnou vždy něco lidsky i duchovně zacloumá a odcházím z ní vnitřně obohacen.

Moc se již také těším na andělský zpěv našeho chrámového sboru.

Přeji vám všem radostné a spokojené prožití Velikonoc.